×

Poklady Dubského Švýcarska

Comments Off on Poklady Dubského Švýcarska

Poklady Dubského Švýcarska

Pramenitá voda

Dubské Švýcarsko je bohaté na přírodní pramenitou vodu. Při pěších výletech proto uvidíte nejrůznější vodárny a studánky s hrníčky pro poutníky. Napít se jí můžete i ze svých dlaní. Obvykle je ledová a báječně Vás osvěží. Dříve jí byly přisuzovány omlazující účinky, např. prameny pod zámkem Nový Berštejn a v Dubé. Voda byla s Dubským Švýcarskem vždy pevně spojena. Kolem říčky Pšova a Liběchovka najdete historické mlýny. Voda se v současné době v Dubé i těží, je zde stáčírna a centrální sklad. Linka stáčírny expeduje 300 až 400 barelů vody za hodinu. Setkat se s dubskou vodou proto můžete po celé republice – v domácnostech, pražských nemocnicích, kancelářích a velkých společnostech (ve stolních či stojanových Aquabarech nebo v barelech s etiketou Rosana).

 

Andělé

V Dubském Švýcarsku se na počest Andělů dříve konaly i tzv. Andělské průvody. A kdo ví, možná toho svého Anděla potkáte při toulkách divokou přírodou a rozjímání nad její krásou a svým životem i Vy. Anděle najdeme v mnoha mýtech a legendách Dubského Švýcarska. Zjevují se v nejrůznějších podobách – jako nádherné víly, ale i jako starouškové, zvířata a rostliny. Andělé se často vynořují při cestách v blízkosti vodních pramenů, Panenských kamenů a skalních bludišť, a to v podobě, kterou člověk může s ohledem na svůj charakter přirozeně přijmout. Podle mýtů je každé setkání s andělem jiné. Probíhá jinak, přináší jiné pocity, jiné vidiny, jiné dojmy. Někdy Andělé vyjádří prosbu, kterou člověk může splnit, čímž jej zkouší v čistotě síly jeho srdce. Vše se může odehrát naprosto beze slov, často je popisována silná myšlenka, vnuknutí nebo nebesky krásná hudba. Tak jak se Andělé zázračně objeví, tak zase náhle zmizí. Andělé se k člověku znovu vrátí v těžkých dobách, aby mu nabídli své poděkování v podobě intenzivní podpory. Uklidňují mysl, posílají světlo naděje a sílu k dalšímu putování. Působí prostřednictvím síly lidského srdce. Jsou světelnými paprsky slunce, které člověka zahřívají v jeho nitru, aby tím pozvedli pohled člověka opět k božímu prameni. Mají za úkol sloužit a působit ve světle božím. Provází člověka v dobách, kdy bohužel nemůže očekávat žádnou pomoc od druhých. S jejich laskavou podporou, ochranou a moudrými radami dosáhne člověk svého cíle.

 Čistý vzduch a obloha

V okolí Dubé se dříve léčilo astma. Přestože ozdravovna už zde není, pozitivní podmínky pro přirozené ozdravení lidského organismu se nezměnily. Doposud je Dubské Švýcarsko místem, kam lidé jezdí na víkendy nebo i na celé léto, aby se zrekreovali a zlepšil se jim zdravotní stav. Děti zde jsou zdravější než ve městě, méně stonají. Čistý vzduch má i další výhodu. Dubské Švýcarsko je ideální lokalitou pro pozorování hvězd pouhým okem. Stačí si vzít deku a najít si příjemné místo s nerušeným výhledem na oblohu, dál od osvětleného města, lehnout si na záda a zadívat se na noční oblohu. Uvidíte miliony hvězd, osvětlená letadla a brzy snad i „padající hvězdu“ (meteor), abyste si mohli něco přát. Tady se na obloze stále něco děje. Pokud jste nadšení amatérští vědci a máte potřebné speciální vybavení, budete nadšeni i ze zvuků. Zachytit zde můžete ledacos. Ostatně pan Jiskra jako první člověk na světě zachytil z Panské Vsi vysílání první umělé družice Sputniku ve vesmíru (1957). Nyní u jeho chalupy a dalších lidových staveb stojí velká ionosférická a telemetrická observatoř – pracoviště Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. V rozsáhlém areálu observatoře najdete celou řadu telekomunikačních antén. Právě ty zajišťují sledování satelitů, jeho dráhových parametrů, vysílání povelů i vědeckých informací na Zemi. V současné době je pracoviště zapojeno např. do evropského projektu Cluster II, který studuje vlastnosti kosmického prostředí v prostoru mezi Zemí a Měsícem. Dříve bylo hlavním posláním této instituce řízení a příjem dat z českých umělých družic Magion 1 až Magion 5 (výzkum a monitorování stavu magnetosféry a ionosféry naší planety), resp. MIMOSA (měření zrychlení negravitačního původu). Všechny satelity se zařadily do třídy tzv. mikrodružic (max. 70 kg) a byly vypouštěny buď jako „subdružice“ ruských vědeckých satelitů (Magion) nebo spolu s několika dalšími tělesy (MIMOSA). Observatoř dělá každoročně dny otevřených dveří, tel.: 487 870 273.

Chmel

Dubské Švýcarsko bylo vyhlášenou chmelařskou lokalitou. Nejen, že se zde vyrábělo vynikající pivo ze speciální odrůdy chmele Dubský zelenáč, ale chmel sloužil i k léčebným účelům. Pro přípravu různých čajů a koupelí se užívalo šištiček. Odvar z chmele se pro své antibakteriální účinky v lidovém léčitelství používal především na obkládání špatně se hojících ran. Šištičky chmelu obsahují různá rostlinná barviva, éterické oleje a rostlinné hormony phytoestrogeny, nápadně podobné ženským estrogenům. Phytoestrogeny stabilizují hladinu hormonů a pomáhají tak předcházet menstruačním bolestem, zároveň zabraňují kolísání nálad a bolestem hlavy, kterými ženy často v tomto období trpí. Vědecké studie prokázaly, že působí také preventivně proti nádorům, především proti rakovině prsu, nově i proti rakovině prostaty. Další pomocníci, látky zvané monoterpeny, likvidují rakovinu v nejranějším stadiu, polysacharidy zároveň posilují imunitní systém. Pro své uklidňující účinky se bylinka doposud využívá také při nervovém rozrušení, úzkosti a depresích. Chmel dále tlumí křeče, bolesti a snižuje horečku.

Tip na čaj z chmelu: Zalijte 1 polévkovou lžíci sušených šištiček 250 ml vroucí vody a odkryté nechte 15 minut vylouhovat. Přisladit můžete medem. Chmel vyvolává přirozenou potřebu spánku. Trpíte-li nespavostí, vypijte chmelový čaj 20 minut před ulehnutím. V době menstruace lze vypít až tři šálky chmelového čaje denně.

Med

Pohádky a legendy přisuzují medu jedinečné výživné vlastnosti a léčivé účinky. V Dubském Švýcarsku po staletí pomáhal hojit rány a byl považován za mírné sedativum, tišící i bolest. Šlechtou byl med ceněn i jako afrodiziakum, elixír mládí a vzácná lahůdka. Dodnes si uchoval pověst léku na dýchací obtíže a dodává tělu energii ve formě jednoduchých sacharidů. Pro tělo je zdravější než cukr. Jeho chuť závisí na rostlinách, ze kterých včely nektar nasbíraly. Právě proto je med z čisté přírody Dubského Švýcarska, bohatý na velmi vzácné kvetoucí rostliny, tak výjimečný.

 Houby a léčivé bylinky

Bylinkářství bylo v Dubském Švýcarsku velmi rozšířené a oblíbené. K léčení bývaly používány nejrůznější části bylin, keřů, stromů či hub. V průběhu staletí se zde léčebně užívalo asi 800 druhů rostlin, nyní se z nich v ČR takto používá asi jen 200 druhů (dnešní fytoterapie), ostatní byly nahrazeny léky nebo zcela zapomenuty. Pokud se o bylinkářství zajímáte, budete v Dubském Švýcarsku nadšeni. Doposud v lokalitě najdete nejrozmanitější druhy divoce rostoucích léčivých rostlin.

 Přírodní kámen pískovec

Pískovec je zpevněná, usazená hornina. Vzniká spojením zrn křemene, živců a horninových úlomků tmelem. Pískovec mívá různé barvy od šedé přes žlutou až k červené, někdy může být i vícebarevný. Snadno se drolí a zvětrává. Hojně se využívá ve stavebnictví, sochařství a ke kamenickým účelům. Na některých pískovcových stěnách Dubského Švýcarska doposud najdete číslo, které uvádí rok zahájení těžebních prací. Pro stavební účely byl pískovec využíván zejména v oblastech přirozeného výskytu skalních pískovcových masivů. Zcela zásadní význam přitom mělo použití pískovce jako zdícího stavebního materiálu. Běžné jsou ale i prostory tesané přímo do pískovcových skal (např. skalní města, sklípky). Pískovcové kameny a kvádry se používali především na základy, podezdívku a zdivo domů i hospodářských staveb. Lomový kámen (jen hrubě opracovaný) byl levnější a dostupnější než dobře zarovnané kvádry kamenicky opracovaného pískovce (tzv. štuky), proto se stavělo z obou těchto forem. Zdivo z opracovaného pískovce však převažovalo. Stavělo se z poměrně přesně zarovnaných kvádrů opracovaného pískovce s minimálními spárami. Z důvodu nehořlavosti a lepších izolačních vlastností (oproti dřevu) se pískovcové štuky velmi často používaly také jako kamenné zdivo střední části domu a zadní hospodářské části domu. Na záklenky okenních nebo dveřních otvorů budov a na zajímavě klenuté vjezdové brány s brankami se používaly pískovcové klenáky s lichoběžníkovým tvarem, který reagoval na kruhový nebo segmentový profil nápraží nebo brány. V Dubském Švýcarsku můžete vidět i mnoho staveb vytesaných přímo do skalních masivů. Byly vyhloubeny k nejrůznějším účelům, jako například skalní obydlí (skalní město), chlévy, sklepy, technické stavby (kovárna, řemeslnická dílna), drobné sakrální stavby (výklenkové kapličky).

Sklářské písky

Provodínské křemenné písky jsou vzácnou a ceněnou surovinou pro svou mimořádnou čistotu a vysokou kvalitu (podíl křemene nad 98 %, malé podíly zbarvujících oxidů železa a titanu). Těží se už 100 let. Ložisko sklářských písků Provodín vzniklo před asi 100 miliony let (horní křída) sedimentací jemných až středně hrubých písků na pobřeží mělkého moře v tzv. Severočeské křídové pánvi. Zrna písku se zaoblenými hranami jsou zpevněna jílovými pojivy do světle šedé pískovcové vrstvy s mocností nad 50 m, která se již při mírném tlaku rozpadá na písek. Nad ložiskem se vypínají tři vulkanické kopce. Jejich spodní vody s obsahem železa na některých místech zabarvily křemenný písek do hnědé a červené barvy. Vysoce kvalitní sklářské písky se tradičně používají ve sklárnách, slévárnách, stavebních firmách a mnoha průmyslových odvětvích, např. filtrační písky.

Poklady z druhé světové války

O tom pravém místě, kde je ukryt velkolepý poklad Dubského Švýcarska, se doposud neví. Pátrají po něm již desítky let neúspěšně čeští amatérští a poloamatérští hledači pokladů, kteří při své posedlosti už napáchali škody na pozemcích soukromých majitelů i ve skalách. Po stopách pokladu jde ale i profesionální tým, složený z odborníků z celého světa. Střípky informací se skládají a o existenci pokladu není pochyb. Otázkou však zůstává, kde je a je-li skutečně pod zemí. Ví se, že na konci druhé světové války se nacistická válečná kořist nacházela na zámcích v severních Čechách, mimo jiné na zámku Nový Berštejn a na hradě Houska. Avšak podle svědectví bylo to nejcennější z pokladu během bombardování odváženo pryč, aby se jej nezmocnili ruští vojáci.